Je obecně přijímanou skutečností, že e-aukce ve veřejném sektoru umožňují šetřit městské a obecní peníze. Že průhlednost – dnes se s oblibou říká transparentnost, kterou s sebou e-aukce přináší je ze strany obstaravatele neoddiskutovatelným „prohlášením slušnosti“. Je to dáno tím, že jednotlivé kroky vyhlašovatelů a také předkladatelů nabídek si všechny kvalitnější softwary zapisují. Ukládají se do paměti v softwaru, které se říká černá skřínka, protože informace v ní nejdou měnit. Znamená to, že jakýkoliv auditor je pak může i po mnoha létech vytáhnout na světlo a porovnat se standardy jiných výběrových řízení, případně propojit a porovnat s novými informacemi. Vyhlašovatelé výběrových řízení tak dávají najevo, že se nemají proč bát kontrol. Předem souhlasí s tím, že jejich práci, ať už dobrou nebo špatnou, je možné dosledovat i deset roků nazpátek.
Slovensko a Česko jsou ve využívání e-aukcí dál než okolní státy. Ve veřejném prostoru je na tom Slovensko o významná procenta lépe než čeští bratři. O to víc překvapí názory, které v poslední době na Slovensku zaznívají, že e-aukce lze jednoduše manipulovat, že vzniká prostor pro sofistikovanou kriminalitu a že je v každém případě lepší svěřit jejich realizaci e-aukčním specialistům. Pikantní je, že nejhlasitější šiřitel tohoto postoje je právě takovým outsourcingovým poskytovatelem, tzn. e-aukčním specialistou, který pro instituce dělá e-aukce dodavatelsky. Takže si tím prohlášením vlastně přihrává zájemce o business. Nešťastné je, že ty odvážlivce, kteří se rozhodli používat e-aukce, tím dostává do podezření, resp. podezřívání, většího než kdyby pracovali postaru bez e-aukcí. Aby to bylo ještě komplikovanější, tak se v jeho názoru zhlédla ve svém zanícení slovenská Transparency International. Ale co když je to jinak? Vždyť když si e-aukci dělá úřad sám, tak disponuje kontrolními mechanismy a navíc jeho zaměstnanci dokládají své vzdělání a bezúhonnost. Naopak když pro vás někdo udělá e-aukci outsourcingem, tak, co vy o něm víte, co víte o jejím zákulisí? Co víte o administrátorovi? Je slušný, nepodvádí, má čistý štít, nebyl trestaný? Nemá prospěch z vítězství konkrétního soutěžícího? Nebere peníze od obou stran? Proč by právě zaměstnanci z privátních firem měli být lepší nebo naopak horší než lidé z veřejného sektoru? Vždyť v tom asi lítáme všichni zhruba stejně. Nevypadá to, že by na úřadech měli pracovat jenom lumpové, ve firmách čestní občané a v neziskových zase jenom chytří a obětaví hrdinové. To by ten svět byl moc jednoduchý. Ovšem to důležité, co by bylo dobré si přesto všechno o e-aukcích pamatovat je, že ve výsledku šetří čas, peníze a charakter.
Milan Kaplan